Digitalizace v ČR: jaké jsou možnosti pro MTM?

MTM se na první pohled tváří jako zdravotnické téma. Ve skutečnosti je z velké části i softwarové. Aby léková revize fungovala dobře, musí někdo propojit údaje o receptech, výdeji léků, diagnózách, laboratorních výsledcích, alergiích, hospitalizacích a skutečném chování pacienta. Nestačí znát seznam léků. Důležité je vědět, zda je pacient bere, zda mu nedělají problémy, zda dávkování odpovídá ledvinovým funkcím a zda nově nasazený lék není jen reakcí na nežádoucí účinek jiného léku.

Česko má v této oblasti zajímavou pozici. Centrální datová infrastruktura existuje a v lecčems je dál než v některých západních zemích. Jenže od dat k použitelné službě je ještě daleká cesta.

Co dnes v ČR máme

eRecept

Elektronický recept je v Česku povinný od 1. ledna 2018. Spravuje ho SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv). Každý vystavený a vydaný recept se zaeviduje do centrálního úložiště. Pro pacienta to znamená, že recepty nejsou na papíře, ale v systému — a v zásadě je nelze zapomenout doma.

Sdílený lékový záznam

Od 1. června 2020 mohou lékaři, lékárníci a kliničtí farmaceuti při poskytování zdravotní péče pracovat s údaji o lécích konkrétního pacienta. Tato možnost znamená, že lékárník při výdeji vidí, co pacient užívá od jiných lékařů, a může kontrolovat duplicity nebo nevhodné kombinace.

Pacient může přístup ke svým datům regulovat — může vyjádřit nesouhlas a omezit, kdo má do záznamu nahlédnout. Tato vrstva souhlasů a regulace přístupů je v Česku dotažená lépe než v některých jiných zemích.

Lékový záznam pro pacienta

Pacient má vlastní přístup ke svému lékovému záznamu — přes webovou aplikaci SÚKL nebo mobilní aplikaci. Vidí, co má předepsané, co bylo vydané, kdy a kde. Pro motivovaného pacienta je to silný nástroj. V praxi ho ale využívá menšina.

Lékové databáze a kontroly interakcí

V ČR jsou dostupné profesionální databáze (např. AISLP, Mediately a další), které lékaři a lékárníci používají pro kontrolu interakcí, kontraindikací a dávkování. Pacientské varianty jsou jednodušší a opatrnější — měly by spíš upozornit, že je něco potřeba probrat s odborníkem, než dávat samostatné rady.

Pacientské aplikace

V posledních letech vzniká řada aplikací, které se snaží být pacientovým „domácím lékovým záznamem". Některé jen čtou data ze SÚKL, jiné přidávají vlastní funkce — upomínky, sledování symptomů, sdílení s rodinou. Trh je zatím roztříštěný.

Co zatím chybí

Pokud chceme, aby v Česku fungovalo systematické MTM, naráží to na několik konkrétních datových a procesních mezer:

Diagnózy nejsou propojené s lékovým záznamem. eRecept ví, co bylo předepsáno. Neví ale spolehlivě, na co. Indikace je nepovinná položka, často nevyplněná nebo nepřesná. Bez diagnóz se dělá léková revize těžko — léky se posuzují proti něčemu, ne ve vakuu.
Laboratorní výsledky leží jinde. Pro správné posouzení medikace je často kritická hodnota glomerulární filtrace (ledviny), jaterních testů, INR, K+ a dalších markerů. Tyto údaje nejsou v lékovém záznamu. Lékárník ani klinický farmaceut se k nim rutinně nedostane.
Alergie a nežádoucí účinky. Centrální záznam alergií a předchozích nežádoucích účinků není v Česku jednotně dostupný. Pacient si je často nese „v hlavě" nebo na papírku.
OTC léky a doplňky stravy. Volně prodejné přípravky se do eReceptu nedostanou. Přitom právě tam je řada interakcí s předepsanou terapií.
Skutečné užívání vs. předpis. Lékový záznam vidí, co bylo vydáno z lékárny. Nevidí, zda to pacient skutečně bere — a jak.

Kde mohou pomoct nové nástroje

Datová mezera otevírá prostor pro služby a aplikace, které pacientovi a zdravotníkovi pomohou poskládat kompletnější obraz. Některé praktické směry:

Agregace mimo eRecept. Aplikace, kam si pacient přidá OTC léky, doplňky, případně fotografie laboratorních výsledků z vyšetření.
Strukturalizace papírových dokumentů. Lékařské zprávy, propouštěcí zprávy a laboratorní nálezy z různých zdrojů — OCR a AI mohou pomoct vytahat strukturovaná data (diagnózy, hodnoty, datumy).
Sledování v čase. Trendy v laboratorních hodnotách (např. eGFR, cholesterol, glykémie) řeknou víc než jedno měření.
Decision-support pro farmaceuta. Nástroje, které z lékového záznamu + dalších dat upozorní na rizikové kombinace, dávkování vzhledem k ledvinám, depreskripční kandidáty u seniorů.
Pacientská edukace v lidském jazyce. Vysvětlit pacientovi jeho léčbu srozumitelně. AI asistenti tu mohou hodně pomoct — pokud zůstanou v roli vysvětlovače, ne rozhodovače.

Hranice AI: ano vysvětlit, ne rozhodnout

Umělá inteligence se kolem MTM rychle objevuje. Může z dat vyčíst riziková místa, vysvětlit pacientovi srozumitelně, co znamenají hodnoty, navrhnout otázky pro lékaře. Jenže rozhodnutí o vysazení, výměně nebo úpravě dávky musí zůstat na zdravotníkovi. AI nemá klinickou odpovědnost, neví celý kontext pacienta a neumí ručit za důsledky. Toto omezení je zásadní a měli by ho mít v hlavě i autoři produktů.

Kam to spěje

Pravděpodobný směr na příštích pár let:

Postupné propojení lékového záznamu s dalšími zdravotními daty (diagnózy, laboratorní výsledky) — pomalu, opatrně, s ohledem na GDPR a souhlasy.
Vznik pacientských aplikací, které shora dolů doplňují to, co eRecept neukáže — OTC, doplňky, papírové dokumenty, alergie.
Pilotní MTM služby v lékárnách s definovanou úhradou — pravděpodobně nejdříve pro vybrané rizikové skupiny.
Decision-support nástroje pro klinické farmaceuty a praktiky, které se napojí na sdílený lékový záznam.
AI asistenti pro pacienty v edukační roli — vysvětlit, ne radit léčebně.

Závěr

MTM v Česku zatím nemá vlastní jméno ani jednotnou službu. Má ale něco cennějšího než řada vyspělých zdravotních systémů: centrální lékový záznam, který běží a používá se. Z této základny se dá postavit funkční model — pokud se podaří doplnit chybějící datové vrstvy a najít úhradové schéma.

Cural.io v tomto kontextu řeší jednu konkrétní část puzzle — pomáhá pacientovi shromáždit a strukturalizovat zdravotní dokumenty z různých zdrojů, takže když přijde na lékovou revizi nebo konzultaci, má všechno na jednom místě. Bez kompletního obrazu pacienta totiž ani sebelepší MTM služba nedá dobrý výsledek.

Zdroje

SÚKL — eRecept a lékový záznam pacienta
Národní zdravotnický informační portál (NZIP) — eRecept
Ministerstvo zdravotnictví ČR — sdílený lékový záznam (od 1. 6. 2020)
EDQM (2024) — doporučení k medication review