Historie MTM: od amerických lékárníků 90. let po Evropu a ČR
Koncept vznikl v USA na konci 90. let, v roce 2003 se stal součástí Medicare Part D. Jak se postupně dostal do Evropy a kdy a v jaké podobě dorazil k nám?
MTM je dnes zkratka spojovaná především s americkým zdravotnictvím. Jenže myšlenka, že by někdo měl systematicky kontrolovat celou medikaci pacienta, je starší než samotný název. Stojí na desítkách let klinické farmacie a na změně role lékárníka — z výdejce léků na zdravotníka, který má aktivně přispívat ke kvalitě léčby.
Kořeny: klinická farmacie a „pharmaceutical care"
V 60. a 70. letech 20. století se v USA prosazovala koncepce klinické farmacie — lékárník jako součást klinického týmu, ne jen jako prodejce za pultem. V roce 1990 publikovali Hepler a Strand ve známém odborném článku koncept pharmaceutical care: zodpovědné poskytování lékové terapie s cílem dosáhnout konkrétních výstupů pro pacienta. Tato definice se stala intelektuálním základem všeho, co přišlo později.
Z této koncepce se v 90. letech začala vyvíjet myšlenka strukturované služby — ne jen filozofie, ale konkrétní výkon, který lze provést, zdokumentovat a (časem) zaplatit.
2003: Medicare Modernization Act
Zlomovým momentem byl rok 2003. Americký zákon Medicare Modernization Act zavedl nový program lékového pojištění pro seniory — Medicare Part D. Jeho součástí byla i povinnost: každý sponzor (pojišťovenský plán) musí mít MTM program. Federální agentura CMS(Centers for Medicare & Medicaid Services) následně schválila konkrétní pravidla a kritéria, kteří pacienti na MTM mají nárok.
Tímto krokem se MTM přestalo být akademickou koncepcí a stalo se regulovaným zdravotním výkonem hrazeným z veřejných peněz.
2008: AMCP standardizace
V roce 2008 publikovala Academy of Managed Care Pharmacy (a řada dalších odborných organizací) pět základních prvků MTM — Medication Therapy Review, Personal Medication Record, Medication-related Action Plan, Intervention/Referral, Documentation/Follow-up. Tento standard zafixoval, co MTM v praxi znamená, a používá se prakticky dodnes.
Cesta do dalších zemí
Po USA se podobné služby objevily v dalších anglosaských zemích. Časová osa byla zhruba taková:
- Austrálie spustila Home Medicines Review už počátkem 2000s — farmaceut navštěvuje pacienta doma a připravuje písemné doporučení pro praktického lékaře.
- Kanada (Ontario) zavedla program MedsCheck v roce 2007 — placená konzultace u lékárníka.
- Velká Británie používá strukturovanou lékovou revizi (NHS England Structured Medication Review). Skotsko má metodiku 7 Steps medication review pro práci s polypragmazií.
- Německo v posledních letech zavedlo službu Erweiterte Medikationsberatung bei Polymedikation pro pacienty s pěti a více systémově působícími léky.
Evropa hledá společný jazyk
Evropská debata se dnes vede pod širším pojmem medication review, tedy léková revize. Evropský ředitelství pro kvalitu léčiv a zdravotní péče EDQM vydalo v roce 2024 doporučení k medication review. Popisuje ji jako strukturované a systematické hodnocení pacientových léků s cílem optimalizovat jejich užívání a zlepšit výsledky péče. Implementace se ale mezi jednotlivými evropskými systémy výrazně liší.
Česká cesta: jiným tempem a pod jinými jmény
V Česku se pojem MTM jako značka nikdy neprosadil. Místo něj se mluví o klinické farmacii, lékovém auditu, kontrole medikace, polypragmazii nebo zhodnocení farmakoterapie. Klinická farmacie má v ČR vlastní tradici sahající do předlistopadové doby a dnes ji oborově zastřešuje Česká farmaceutická společnost. Klinický farmaceut je v Česku regulovaný specializovaný obor s atestací.
Z infrastrukturního hlediska byly pro českou cestu klíčové dvě věci: povinný eRecept (od 1. ledna 2018) a sdílený lékový záznam(od 1. června 2020). Bez nich by jakákoli systematická léková revize byla extrémně náročná — protože nikdo nemá kompletní obraz toho, co pacient užívá.
Co z historie plyne
Americký model je produktem amerického zdravotnictví — fragmentovaného, drahého a silně pojišťovenského. MTM tam vyrostlo jako nástroj jak klinický, tak ekonomický. Evropský přístup je decentralizovaný a opatrnější. Česká cesta zatím spočívá v tom, že má silný datový základ (eRecept, lékový záznam) a klinické odborníky, ale chybí široce známá, hrazená a pacientsky srozumitelná služba.
O tom, kde Česko v roce 2026 skutečně stojí, je další článek.
Zdroje
- Hepler & Strand (1990): Opportunities and responsibilities in pharmaceutical care
- Centers for Medicare & Medicaid Services — Medication Therapy Management
- Medicare Modernization Act of 2003
- EDQM (2024) — Council of Europe Resolution on Medication Review
- SÚKL — eRecept a sdílený lékový záznam
Tento článek je edukační. Není to lékařská rada. Pro individuální posouzení medikace se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka.