Aktuální stav MTM v České republice

Pokud byste v Česku zašli do lékárny a chtěli „MTM konzultaci", nejspíš se setkáte s tázavým pohledem. Termín se u nás běžně nepoužívá. Potřeba je ale stejná jako jinde ve světě — a část služby se v různých podobách už dnes děje. Jen pod jinými jmény, často izolovaně a obvykle bez jasné úhrady.

Jak se MTM v Česku jmenuje

Místo „MTM" v Česku uslyšíte:

klinická farmacie — atestovaný obor, klinický farmaceut pracuje hlavně v nemocnicích
lékový audit nebo kontrola medikace
zhodnocení farmakoterapie
polypragmazie — když se mluví o problému, ne o řešení
lékárenská konzultace — pilotní projekty České lékárnické komory

Žádné z těchto jmen není přesný překlad amerického MTM, ale dohromady pokrývají jeho větší část.

Kdo to dělá

Klinický farmaceut v nemocnici

Klinický farmaceut je v ČR regulovaný atestovaný obor. V lůžkové péči má jasné kompetence — projde medikaci hospitalizovaného pacienta, hledá interakce, duplicity, problémy s dávkováním vzhledem k ledvinovým či jaterním funkcím, navrhuje úpravy. Komunikuje s ošetřujícím lékařem. V některých nemocnicích je to běžná praxe, v jiných ne. Ambulantní rozšíření této role je zatím omezené.

Lékárna a lékárenská konzultace

Česká lékárnická komora (ČLnK) v posledních letech rozvíjí koncept lékárenské konzultace — strukturované konzultace v lékárně, kde lékárník projde s pacientem medikaci a pomůže s adherencí, nežádoucími účinky a kombinacemi. Jde o pilotní a regionálně nerovnoměrně rozšířenou službu. Úhrada z veřejného zdravotního pojištění zatím není standardní.

Praktický lékař a specialista

Praktický lékař v ideálním světě hraje roli koordinátora. V praxi má ale na pacienta řádově minuty a kompletní lékový obraz nemusí mít k dispozici — pokud nepoužívá sdílený lékový záznam aktivně. U seniorů s pěti a více léky to znamená, že hloubková revize medikace v běžné návštěvě prakticky nemá prostor.

Geriatr a péče o seniory

Česká gerontologická a geriatrická společnost dlouhodobě upozorňuje, že zhodnocení a úprava medikace u komplexně nemocných seniorů s polyfarmakoterapií vyžaduje odborné znalosti geriatrické farmakoterapie. Tato práce se v Česku odehrává hlavně v geriatrických ambulancích a na geriatrických odděleních — ale kapacita je výrazně menší než potřeba.

Co pro to máme nachystáno: data

Tady má Česko paradoxně náskok před USA. Máme:

eRecept— povinný od 1. ledna 2018. SÚKL eviduje všechny vystavené a vydané elektronické recepty.
Sdílený lékový záznam— od 1. června 2020 mohou lékaři, lékárníci a kliničtí farmaceuti při poskytování zdravotní péče pracovat s údaji o předepsaných a vydaných lécích konkrétního pacienta.
Lékový záznam pro pacienta — pacient má přístup ke svému záznamu přes webovou nebo mobilní aplikaci SÚKL.

Tato infrastruktura by stačila jako základ pro systematické lékové revize. Jenže data sama o sobě nestačí — někdo s nimi musí pracovat, rozumět jim a propojit je s pacientem a s ošetřujícími lékaři.

Co tomu stojí v cestě

Úhrady. Strukturovaná léková revize není v Česku standardně hrazenou službou. Bez jasného výkonu, který zaplatí pojišťovna, vznikají jen pilotní projekty.
Čas a kapacity. Hloubková revize trvá desítky minut. V současné struktuře ambulantní péče na to není prostor.
Povědomí pacientů. Pacient si dnes neřekne „chci MTM" — pojem nezná. Naopak rád si nechá poradit, když mu to někdo aktivně nabídne.
Propojení dat. Lékový záznam zachycuje léky. Diagnózy, laboratorní výsledky, alergie a klinické poznámky leží v různých systémech bez centrální agregace.
Mezioborová spolupráce. Aby revize měla efekt, musí farmaceutovo doporučení dorazit k lékaři a vést k akci. Komunikační kanály jsou různorodé a často neformální.

Kde se v ČR teď hraje

V praxi vidíme několik souběžných linií:

Klinická farmacie v nemocnicích (existuje, ale není všude)
Lékárenská konzultace (pilotní, závisí na konkrétní lékárně)
Geriatrické ambulance (specializovaná péče, omezená kapacita)
Telemedicínské a digitální projekty (vznikají, hledají model úhrady)
Pacientské aplikace nad lékovým záznamem (nejčastěji jako přístup k vlastním datům)

Co se může změnit

Posun pravděpodobně přijde ze tří směrů. Demograficky — víc seniorů s víc léky znamená větší riziko nežádoucích událostí a vyšší tlak na systém. Datově — pokud se podaří propojit lékový záznam s dalšími zdravotními daty, otevře se prostor pro nástroje, které dnes nejsou možné. Ekonomicky — pojišťovny budou chtít omezit nákladné hospitalizace způsobené lékovými chybami, a strukturovaná revize je jeden z mála prokázaně účinných nástrojů.

Forma, kterou MTM v ČR nakonec dostane, nejspíš nebude kopií americké. Bude to mix klinické farmacie, lékárenské konzultace, praktického lékaře a digitálních nástrojů. O tom, jak vypadají zahraniční modely, je další článek.

Zdroje

SÚKL — Lékový záznam pacienta a eRecept
Národní zdravotnický informační portál (NZIP) — eRecept
Ministerstvo zdravotnictví ČR — sdílený lékový záznam
Česká lékárnická komora — lékárenská konzultace
Česká gerontologická a geriatrická společnost — farmakoterapie u seniorů